.... mladíka lehce zamrazilo v konečcích prstů, když prsty lehce se pohybujícími po klávesnici dopsal poslední alfanumerické znaky příkazu. Malíček zůstal nad klávesou Enter v poloze připomínající pavouka číhajícího na svou kořist, pohledem naposledy zkontroloval svoje dílo zatajil dech a malíčkem zmáčkl klávesu se stejnou razancí jako pavouk uchvátí svou kořist. Chvíli ani nedýchal, podivné šimrání nad žaludkem však přivádělo celé tělo do stavu transu. Očima kontroloval v dalším okně terminál, POVEDLO SE vzdálený server se začal zahlcovat vlastními procesy úkonů, které nebyl schopen zpracovat a pomalu, ale jistě začal v poslední křeči kolabovat. Pohrdlivý úsměv a pocit nadřazenosti však po několika minutách vystřídal údiv. Napadnutý server sice již přestal zcela odpovídat, což svědčilo o jeho vyřazení, jenomže ostatní terminály začaly vykazovat nedostupnost i ostatních serverů. „Co se děje, vždyť jsem útočil pouze na ten jeden server ?! Co je s mým počítačem a jeho super výkonem, procesor vykazuje 100% vytížení a nemá důvod ?!“ blesklo mladíkovi hlavou. Pohled na vedlejší monitor ho málem přivedl k srdeční zástavě, asi 100 cizích strojů začalo útočit na jeho veřejnou IP adresu ....